Rodič, sportovní fenomén
Stará moudrost praví, že v podstatě jsou jen dva druhy rodičů. Ti, kteří nikdy nic nedokázali, a proto se ze všech sil snaží, aby to někam dotáhli aspoň jejich děti. A rodiče, kteří byli úspěšní, a proto moc chtějí, aby potomci šli v jejich stopách.
Ve světě sportu tento bonmot platí asi víc než v jakékoli jiné oblasti. Stadiony jsou plné ambiciózních rodičů, kteří ve svých dětech vidí budoucí hvězdy. Někteří si vystačí jako nadšení fanoušci a částeční sponzoři, jiní se v začátcích pouštějí do trenérských experimentů, a další své děti v různých rolích provázejí až do konce kariéry.
Existují rodiče s nadhledem i bez něj, rodiče vlídní i fanatičtí, rodiče nekritičtí i realisté, rodiče oblíbení i okolím zatracovaní. Extrémy najdete všude.
Prototypem oblíbeného a soudného rodiče – trenéra může být Walter Gretzky, jehož syn Wayne je považován za nejlepšího hokejistu historie. Gretzky senior patří k nejpopulárnějším osobnostem Kanady. Skromný, přátelský chlapík, který až do 53 let pracoval jako instalatér a údržbář, i když jeho syn už dávno byl multimilionářem. A ještě by v práci zůstal, kdyby neměl vážné zdravotní problémy.
Wayna vedl na ledě od prvních krůčků, ale včas poznal, kdy přišla chvíle předat ho zkušenějším. O hokeji přesto napsal dvě knihy a ještě dnes cestuje po celé zemi, přednáší, shání peníze na charitu a pořádá mládežnické turnaje. Před třemi roky jej generální guvernérka ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.
Zcela opačné renomé má Damir Dokič, otec tenistky Jeleny Dokičové. Sice ji jako trenér dovedl na čtvrté místo světového žebříčku, ale v posledních letech jsou jejich vztahy mimořádně napjaté. Nestýkají se. On žije v Srbsku a ona v Austrálii. Despota a výtržník byl častým hostem na stránkách novin. Kvůli sporům s dcerou, urážkám soupeřek nebo výhrůžkám rozhodčím a organizátorům. Na tenisových turnajích není zrovna vítanou osobou.
Možná i to jsou důvody, proč to Gretzky ve svém sportu dotáhl mnohem dál než Dokičová.
Lubomír Brabec
(O sportu jinak)