Z historie
Mladá Boleslav patřila v první polovině dvacátých let minulého století svým sportovním životem mezi typicky česká města. Svojí všestraností hráli prim sokolové, největší divácký zájem však vyvolával fotbal - Mladoboleslavský SK, Aston Villa a Slavoj předváděly špičkovou podívanou. Výborně si vedli mladoboleslavští tenisté, hokejisti i šachisté klubu "Charousek".
Veslaři po rozchodu s bruslaři našli dočasné útočiště v klubu Mlado. Počátkem roku 1924 se rozhodli založit samostatný klub vodních sportů. Ustavující valná hromada VESLAŘSKO-PLAVECKÉHO KLUBU Mladá Boleslav proběhla 15. května v restauraci U Novotných. O čtyři dny později byl na ustavující výborové schůzi zvolen předsedou V.P.K. jednohlasně Josef Sikyta, přednosta Pozemkového úřadu. Mladoboleslavské listy č.42 z 28.5.1924 napsaly: "Klub začal svůj sportovní život, kéž jest šťastný a slavný." Tato téměř prorocká slova se naplnila beze zbytku. Pod modrobílou vlajkou V.P.K. našli své útočiště veslaři, volejbalisté a především plavci, kteří se během deseti let vypracovali až na samý vrchol československého venkovského plavectví. Veslařsko-plavecký klub Mladá Boleslav byl přijat za právoplatného člena Československého amatérského plaveckého svazu, o čemž informoval veřejnost úřední list ústředí a žup Čs. A.P.S. 25.10.1933 ve svém 9.-10. čísle.
Plavci VPK se stali v polovině třicátých let dvakrát mistry republiky oddílů bez krytých lázní. Mistrovské tituly získali jednotlivci, přední umístění vyplavaly mužské štafety. Na úspěších plavců VPK měl významný podíl trenér Saal. V barvách VPK se nejvíce proslavili Bohumil Fajstavr, M.Totter a M.Bubník, mezi ženami Pavlovská. Mimořádnou zmínku si zaslouží Emil Svoboda - vynikající plavec, trenér a funkcionář. V sobotu 17.12.1937 byl zvolen na valné hromadě Československého amatérského plaveckého svazu do jeho desetičlenného předsednictva. Plavci VPK Mladá Boleslav si udrželi vysokou výkonnost přes celý protektorát. K ústupu ze slávy došlo po roce 1945. A epizoda plaveckého sportu pod křídly TJ AZNP nezměnila nic na tom, že v polovině padesátých let minulého století zmizelo plavání ze sportovního dění našeho města úplně. Na dlouhých dvacet let. Tak dlouho čekali zájemci o plavecký sport i veřejnost na otevření krytého bazénu. V roce 1974 začíná nová kapitola druhého olympijského sportu ve městě automobilů.
Plavecký oddíl TJ AUTO ŠKODA Mladá Boleslav vznikl v květnu 1974 krátce po otevření kryté pětadvacítky v zrekonstruované sokolovně v Palackého ulici. U založení oddílu stáli Karel Ráček, Emil Svoboda, Bedřich Hrouda, Zdeněk Kristen, Miroslav Totter, Josef Rábel, Ivan Smutný, Bohumil Fajstavr a Karel Horák. Prvním předsedou oddílu se stal Karel Ráček. Výbor oddílu se na svých jednáních rozhodl, že se zaměří na závodní plavání, na zdokonalovací plavání školáků a výuku neplavců.
K prvnímu historickému utkání nastoupili plavci oddílu 22.09.1974 v domácí vodě a překvapivě porazili Lokomotivu Nymburk 97:92.
30 let mladoboleslavského plavání z pohledu tělesné kultury
Tělesná kultura, stejně jako kultura obecně je výsledek tvůrčí práce společnosti. S určitou podmíněností lze vyčlenit dvě hlavní stránky:
Z pohledu tvorby podmínek /stránka funkčního zabezpečení/ bylo vybudování krytého 25 metrového bazénu v renovované sokolovně v roce 1974. Tím byla dána možnost celoročního využití specifické pohybové činnosti.
Druhá stránka pak sleduje výsledkovou činnost. I když bazén v České republice /44, v pořadí/ patří k těm nejmenším. Šířka 10 m. byla od počátku snaha o jeho plné využití. Z hlediska priorit se prosadily tři základní pilíře.
1/ Byl vytvořen týdenní blok hodin pro veřejnost především o volných pracovních dnech.
2/ V roce otevření bazénu je současně zahájena činnost plaveckého oddílu při TJ AZNP.
3/ V dalším roce je v dopoledních hodinách zahájena plavecká výuka pro nižší ročníky ZŠ.
Tyto tři základní bloky pak doplňují další formy dle zájmu, jako plavání rodičů s dětmi,
z hlediska potřeb zdravotního pohybu i další možnosti aktivního plavání občanů s podporou
zdravotní pojišťovny či odborové organizace apod.
Stálá podpora plavání se odráží i ve sportovních výsledcích mladoboleslavských závodníků. Na vrcholu pyramidy stovek plavců s vyplavanými výkonnostními třídami je i řada rekordmanů, mistrů, přeborníků a reprezentantů ČR v hodnocených kategoriích. Ženy se v devadesátých letech několikrát prosadily mezi finálovou osmičku v soutěži družstev české republiky. Jejich 5. místo v r. 1995 s nejmladším věkovým průměrem bylo ceněno i vrcholovými plaveckými odborníky. Úspěchy práce dobrovolné činnosti oddílu ocenila i mladoboleslavská veřejnost. V jubilejním 10. ročníku ankety sportovce, trenéra a talentu roku Mladoboleslavského deníku, byl v r. 2003 s třemi prvními místy vyhodnocen trenér dr. Křížek jako jediný což bylo nepřímo i pěkné ocenění jeho 20 leté práce v oddílu.
V dynamicky se rozvíjející lokalitě, především s příchodem nového vlastníka firmy Škoda Auto v 90 létech, se i plavecká činnost v rámci svých podmínek úspěšně rozvíjela. Druhý největší olympijský sport co do počtu medailí zapustil ve své již třicetileté historii v Mladé Boleslavi své kořeny. Známé rčení z historie „neumí číst ani plavat" je již spíše úsměvnou minulostí. Závěrem by bylo možno si přát nový plavecký stánek a tak změnit jeden nelichotivý primát, který v kraji máme s největším počtem obyvatel na 1 m čtvereční kryté vodní plochy.
V Ml. Boleslavi 13.2 2004
Horák K. trenér
Založení plaveckého oddílu při TJ AZNP Mladá Boleslav v r. 1974
Pro vznik plaveckého oddílu před dostavbou plaveckého bazénu v renovované sokolovně oslovilo vedení TJ především bývalé plavce a členy působící v předválečném plaveckém a veslařském klubu na řece Jizeře. Současně byli vyzváni i další zájemci o práci v nově vznikajícím oddíle.
První ustavující schůzka se uskutečnila v dubnu r. 1974 v místnosti sokolovny. Zde se sešli tito pozvaní pánové: Totter. Svoboda, Fajstavr, Splídek, Ráček. Kristem Smutný, Hrouda B., Rábel J., Bílek. Horák. Z pověření TJ přítomné se záměrem založení oddílu seznámil pan Karel Ráček. Zahájení činností bylo směrováno k zahájení školního roku v září 1974. Přítomnými byl zvolen i první předseda oddílu p. Karel Ráček. Současně zde byla dohodnuta a uskutečněna návštěva agilního plaveckého střediska ve Strakonicích u nově vybudovaného sportovního centra. Vlastním organizačním zahájením činnosti a uspořádáním družstev byl pověřen bývalý úspěšný závodník pan Miroslav Totter.
Velký zájem o plavecký sport při náborových akcích v září vedl k založení tří závodních plaveckých družstev pod vedením trenérů Hroudy, Bílka a Horáka. Nejmladší perspektivní družstvo pod vedením trenéra Bohumila Bílka mělo 3 hodiny v týdnu. Narůstající konkurence především oddílů Kladna a Berouna a postupně i zapojené Příbrami vytvářela tlak i na boleslavské funkcionáře ke změnám s cílem na prvořadý prospěch závodních plavců jako reprezentantů z široké základny forem plavecké výuky.
V roce 1976 byla zpracována upravená organizační struktura plaveckých družstev, která byla projednána na vedení TJ s přislíbenou podporou, neboť jednota byla současně i pověřena správou nového krytého 25 metrového bazénu. Došlo k Časovému sladění a návaznosti všech družstev v týdenním rozvrhu pro lepší možnosti růstu výkonnosti závodních plavců. Současně byla zaměřena pozornost na obě náborová družstva k zajištění kvalitní výuky a výběru zájemců o plavecký sport. Jedno náborové družstvo vedli cvičitelé ze základní výuky plavání pro ZŠ.
V rámci možností a obětavosti kádru trenérů a cvičitelů pak byla snaha vytvořit plavcům podmínky, aby mohli soupeřit i na republikových závodech. Mimo již zmíněného zaměření k výběru talentů, zde byla i snaha o zajištění celoroční přípravy pořádáním soustředění, zavedení suché přípravy plavců, zavedení ranních tréninků, zlepšení vybavenosti plaveckými pomůckami a nářadím apod.
Organizační změny a jejich postupné naplňování přineslo první výrazný úspěch v roce 1979, kdy svěřenkyně trenéra Bílka se prosadily na přeborech ČR žactva. Desetiletá E. Beránková zvítězila v závodě na 50 m znak /0:39,0 min./ a M. Bílková svým třetím místem na 100 motýlek si vyplavala zařazení do reprezentace ČSFR mladších juniorů. Na tyto pak navázala postupně řada dalších plavců, široká základna závodních plavců vytvořila i podmínky pro úspěšné působení v soutěži družstev, kde muži i ženy získali několikrát tituly přeborníků kraje s postupem do kvalifikace o národní ligu. Tím byla úspěšně ukončena i první desetiletá Činnost s optimistickým výhledem do další práce v podmínkách dobrovolné činnosti členů oddílu,
17. 3. 2004
Horák K.- trenér plavání